Šanta kočičí, bylinka pro lidi i kočky

Pokud nechcete, aby vaši zahradu navštěvovaly kočky, pak šantu kočičí raději nepěstujte. Kočky ji totiž milují. Pokud se o vůni této bylinky naopak klidně podělíte, určitě si ji vysaďte. Je krásná i léčivá. Vytvoří půvabné živé plůtky kolem cestiček nebo záhonů, můžete ji pěstovat i v nádobách…

Šanta kočičí (Nepeta cataria) je u nás pěstována již od středověku. Své jméno nedostala náhodou. Svou silnou vůni přitahuje všechny kočky v okolí jako magnet, stále se o ni otírají. (Komáry však naopak odpuzuje). Sušená šanta se proto přidává i do některých hraček pro kočky, které je pak mnohem více zajímají. Kromě toho je velmi pohlednou a léčivou bylinkou.

Šanta pro uklidnění

• V menších dávkách ji lze podávat i dětem, například při bolestivém prořezávání zoubků.

Zatímco kočky a kocoury tato rostlina doslova poblázní, na nás má naopak uklidňující účinky. Vůni šantě propůjčuje léčivá silice s obsahem karvakrolu, thymolu a nepetolu. Dále zde nalezneme vitamín C, třísloviny, hořčiny.

Šanta kočičí má uklidňující, tišící účinky. Je mírnějším sedativem než kupříkladu kozlík a také lépe chutná.

Dovede zklidnit i nervově podrážděné vnitřní orgány.

Pomáhá mírně snižovat krevní tlak.

Upravuje trávicí poruchy včetně průjmu.

Velmi užitečná je i při nachlazení, neboť podporuje pocení i vykašlávání, snižuje horečku a navozuje klidný spánek. Mírní menstruační bolesti.

Působí močopudně.

Léčivý nálev z vlastní zahrady

Nať sbírejte v době rozkvětu, počátkem léta, za slunného počasí. Takto časněji sbíraná, teprve rozkvétající nať je nejúčinnější. Poté ji usušte na vzdušném, tmavém místě zavěšenou v tenkých svazečcích a uchovávejte v suchu.

• Dvakrát až třikrát denně, před jídlem, se užívá nálev z vrchovaté čajové lžíce řezané natě na hrnek vody.
• Zevně můžete šantu upotřebit podobně, jako například kostival – kašovité obklady hojí podlitiny i podrážděnou kůži.

Pěstování

• Pěstovat můžete i citrónově vonící varietu.

Bylinka potřebuje slunné stanoviště a propustnou půdu. Za suchého počasí ji pravidelně zalévejte.

Snadno ji namnožíte vrcholovými řízky. Pěstovat ji lze i ze semen, tak však klíčí až při teplotách nad 20°C.

Pokud máte kočky, mladé rostlinky na záhoně bude třeba chránit, například drátěným či skleněným poklopem s větráním. Poté, co se šanta rozroste do bujných trsů, náporu koček bez újmy odolá.

Voňavé hračky pro kočky

Na kočky působí vonné látky nepetalaktony. Nejvíce na ně reagují dospělé kočky, méně malá koťata. Pokud pěstujete šantu, můžete své kočce vyrobit hračku, kterou bude opravdu milovat. Nejjednodušší je sušenou šantou vycpat plátěný váček a otvor zašít. Podobně můžete vytvářet i hračky různých tvarů, připevnit k nim rolničku…

Autor Jana Bucharová.

Zdroj:http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/santa-kocici-bylinka-pro-lidi-i-kocky/

Foto: Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Proč kočky zbožňují krabice? Vědci analyzovali slavný fenomén

Kočky krabice milují. Netýká se to jen našich koček domácích, ale prakticky všech velkých kočkovitých šelem, od rysů, až po usurisjké tygry. Čím to?

Je jedno, jaký tvar krabice má, lhostejno, z jakého materiálu je vyrobena – kočkovité šelmy podle řady průzkumů předmět podobný krabici upřednostní prakticky vždy. Jak je to možné, když evolučně ani krabice znát nemohou?

Věda dokázala tento fenomén, který živí půlku sociálních sítí, vysvětlit jen částečně – ale její vysvětlení dává smysl. Respektive: těch vysvětlení je více a smysl dávají, jen když se propojí více různých teorií.

Predátoři milují úkryt

Kočky jsou špičkoví vrcholní predátoři; některé studie dokonce tvrdí, že zdaleka nejúspěšnější predátoři ve zvířecí říši. Zatímco žraločí útok je smrtelný asi z 25 procent, vlčí z 60 procent, kočka zabije v 85 procentech všech útoků! Její lovecký styl je složený na co nejbližším přiblížení k cíli, pečlivém úkrytu a poté jediném smrtícím útoku. Z tohoto pohledu je krabice zcela ideálním prostředkem k ukrytí: kočka z ní nevidí ven, takže předpokládá, že ani ona není viděna. Současně jí krabice nabízí dostatečně vhodné prostředí nejen pro útok, ale také pro úkryt při případném neúspěšném lovu. Přestože už kočky v bytech pochopitelně neloví, jejich geny jim stále radí, jak to dělat co nejefektivněji.

Krabice odbourávají stres

Etoložka Claudia Vinke z univerzity v Utrechtu analyzovala data o kočkách žijících v útulcích. Přestože se takové údaje velmi těžko vyhodnocují, vyplynulo z nich poměrně spolehlivě, že kočky, které mají možnost ukrýt se v krabicích, mají nižší úroveň stresových hormonů než kočky, které tuto možnost nemají. Kočky prostě milují malé uzavřené prostory – když v nich mohou být, necítí napětí.

Pravděpodobným důvodem je fakt, že kočky nejsou schopné izolovat se od vnějších podnětů. Jejich dokonale vyladěné smysly neustále zachycují množství podnětů z okolí, které neustále vyhodnocují a snaží se je nějak využít. To na jejich organismus klade velkou zátěž. Jednou z mála možností, jak před tím uniknout, je ukrytí se v prostředí, kde
je řada vjemů z vnějšku eliminována – krabice k tomu může sloužit zcela dokonale.

Ukrývání se je navíc psychologicky velmi očistné – kočka se cítí v bezpečí v uzavřeném prostoru mnohem více než v otevřeném prostoru; prostě proto, že si připadá lépe chráněná. Má pak více energie na to si odpočinout od běžného náročného kočičího způsobu života.

Tajemství termodynamiky

Poslední teorie vysvětlující kočičí zálibu v krabicích, pochází z oboru termodynamiky. Pro kočky je ideální prostředí výrazně teplejší než to, které si užívají lidé. Dá se říci, že v běžné domácnosti, kde kočky žijí, je jim vlastně neustále zima.

Kočkám z jejich svalů neustále unikají kvanta energie, a to přesto, že třeba ani nic náročného nedělají. Právě proto se kočky snaží tak často stulit do klubíčka – zmenšují tím objem svého těla vystavený venkovní zimě. Tím minimalizují teplotní ztráty, které by se jim jinak neustále hromadily.

Krabice jim v tom může dokonale pomoci. Protože se nejčastěji vyrábějí z lepenky nebo kartonu, fungují krabice jako velmi účinná izolace. Teplo, které kočka svým tělem vyrobí, se z krabice nemůže šířit do okolí a zůstává uvnitř. Platí přitom, že čím těsnější krabice, tím je pro kočku prostředí příjemnější – tím lépe totiž tepelné ztráty eliminuje.

Text: MK

Zdroj: http://zoom.iprima.cz/novinky/zajimavosti/proc-kocky-zboznuji-krabice-vedci-analyzovali-slavny-fenomen

Foto a video: Sphynx Cattery Mutiny,CZ

„Ať je koček milion!“ Kolik je v Česku opravdu koček?

Můžeš do toho volat: „Haló, haló, haló, proč je koček málo,“ řekl Mach. „A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion,“ řekla Šebestová. A v tom se ze sluchátka ozvalo: „Říkáte milion koček? No prosím, jak si přejete.“ Oba koukali jako vyjevení, protože tolik koček v životě neviděli.
Mach a Šebestová, O utrženém sluchátku

Otázka na počet koček je jednou z věcí, které na českém internetu lidé hledají, ale odpovědí příliš moc není. V tomto článku se pokusíme nastínit nejen celkový počet, ale i z čeho je vlastně tvořen.

Kolik je v Česku kterých koček? Pro získání přehledu je nejlepší znázornit si vše graficky.

Jak jsme k tomuto grafu dospěli, to se dočtete níže.

Počet koček v domácnostech

Počet koček v domácnostech v Evropě již delší dobu odhaduje organizace výrobců potravy pro domácí zvířata FEDIAF (The European Pet Food Industry Federation). Podle jejich zatím nejnovější zprávy (2014) žije v českých domácnostech 1 084 000 koček. Zároveň odhadují, že aspoň jednu kočku vlastní 22 % domácností (pro srovnání, odhaduje se, že aspoň jednoho psa mají ve 41 % domácnostech).

Pro zbytek této úvahy uvažujeme počet koček ze zmíněné zprávy. Další evropské nevládní organizace, ze kterých čerpají i české státní instituce, uvádějí podobná čísla. Odlišný údaj v telefonickém rozhovoru (asi 1,5 milionu koček v domácnostech) uvedla pouze zástupkyně Nadace na ochranu zvířat, nicméně e-mailem toto nebylo už nijak potvrzeno. Samozřejmě musíme připustit, že jednotlivé organizace od sebe opisují a žádné vlastní analýzy ani nemají.

Podle FEDIAF má v Evropské unii alespoň jednu kočku 26 % domácností (alespoň jednoho psa 18 %). Česko je tedy z hlediska průměru Evropské unie trochu podprůměrně kočkařská, ale zato nadprůměrně pejskařská země.

Zdroj dat: FEDIAF

Udržitelnost stavu koček v domácnostech

Pokud si někdo pořídí kočku bez průkazu původu (PP), popř. pokud má jeho kočka bez PP koťata, je na českém internetu okamžitě předmětem urážek, v poslední době letí urážky na velikost jeho mozku a blinkající smajlíky. Toto celé ovšem nabývá nový rozměr, pokud provedeme úvahy popsané v následujících odstavcích. Předem upozorňuji, že se jedná o analýzu poměrně velkého množství získaných informací.

Podle údajů získaných od chovatelských organizací působících v Česku (SCHK, BCC a BOEC) ročně přibyde asi 5 500 koček s PP (data o registracích koček je samozřejmě nutné očistit o dovozy a vývozy). Pokud tento údaj zkombinujeme s předběžnými daty získanými z našehoprůzkumu věku koček (vzorek 1 286 koček) a za předpokladu, že se zachovává stávající počet koček, žije v českých domácnostech odhadem asi 70 000 koček s PP.

U počtu 5 500 koček s PP ročně bych ještě rád zmínil, že aby se zachoval stávající počet koček (pokud by lidé, kterým kočka zemře, chtěli náhradu), musí ročně přibýt asi 90 000 koček. Chovatelé s PP toto nemohou v žádném případě pokrýt (a tak je to zcela správně), v současné době se na počtu ročně narozených koček podílejí asi 6 %.

Zaměřit se při osvětě týkající se výběru kotěte na PP/bez PP při tomto stavu věcí tedy téměř vůbec nedává smysl, mnohem důležitější je dbát na to, z jakých podmínek kotě pochází. Pokud se argumentuje zdravím koček s PP, situace není tak jednoznačná, jak by si řada lidí přála: kočka s PP v Česku vám pravděpodobně zemře na nemoc o rok a půl dříve než kočka bez PP a o rok dříve než kočka pořízená z útulku (data z našehoprůzkumu věku koček).

Kočky v útulcích

Další kočky v Česku se vyskytují v útulcích. Zjistit jejich počet je nesnadné, protože kromě oficiálních útulků (registrovaných u Státní veterinární správy) existují různá depozita, azyly a dočasné péče („dočasky“).

Kampaň Pomozte naplnit misky v útulcích uváděla v roce 2015 počet 8 000 zvířat na Miciny.cz, nebo 7 000 na vlastních stránkách (zde už údaj dnes není). S kampaní spojená Nadace na ochranu zvířat mi loni (říjen 2015) údaj telefonicky potvrdila, nyní (červen 2016) už ne a uvádí, že číslo 8 000 „se evidentně týká psů i koček“. Toto je hodně sporné, protože odhady počtů psů v útulcích patrně celé toto číslo přesahují.

I když někdo hovoří o nárůstu počtu koček v útulcích (na Miciny.cz je uveden nárůst 30 % patrně mezi lety 2010 a 2015), není jasné, jak se na tomto podílí nárůst počtu útulků (a depozit, azylů a dočasek) a jak se na tom podílí možnosti, schopnosti a vůle odchytávat kočky a dávat je do útulků (z tohoto pohledu nejsou použitelná data z obecní nebo městské policie - nemusejí odrážet počet koček, ale čistě i jen praxi vzhledem k toulavým zvířatům). Působit mohou i další obtížně kvantifikovatelné faktory.

Objektivní odhad opět zatím nejsme schopni uvést, předpokládáme ale, že se jedná o jednotky tisíc koček, předpokládejme 5 000.

Opět je nutné uvědomit si toto množství v kontextu a za předpokladu zachování počtu koček v českých domácnostech – i kdyby si lidé, kterým kočka umře a kteří chtějí další, rozebrali všechny kočky, co jsou dneska v útulcích, stále bude potřeba, aby se někde ročně narodilo 85 000 koček (z toho jen asi 5 500 zajistí chovatelé s PP, jak je uvedeno výše).

Kočky venku

Úplně neznámé pole. Za kočky venku považujeme kočky divoké, které přežijí i bez člověka, nikdy s ním nežily a nejsou nijak socializované (nejedná se o kočku od sousedů, která se venku volně pohybuje, a spousta domácností ji má za „naši venkovní kočku“).

Může se jednat o kolonie, někdy méně, někdy více skryté, které žijí s podporou člověka nebo bez ní, někdy jsou kontrolované (kočka je odchycena, vykastrována a vrácena).

V zahraničí (USA, Spojené království) uvádějí analýzy, že délka života takových koček se může pohybovat průměrně kolem 7 let, velká je úmrtnost koťat, asi polovina nepřežije první rok života. Zapomeňte tedy na často sdílené pyramidy, jak se kočky množí - zdají se být pouhým matematickým cvičením bez vztahu k realitě.

Odhad počtu divokých venkovních koček v Česku není zatím možné učinit, ani nám není žádný znám.

Závěrem

Pokud disponujete nějakými údaji, nebo máte vlastní odhad, kolik kterých koček v Česku je, e-mňauněte nám, rádi analýzu upřesníme. Jejím cílem je znát fakta a moci lépe pomáhat, aby na tom kočky byly v Česku lépe. Aby šlo lépe směrovat kampaně a věnovat úsilí tam, kde dává smysl. Bez dat si pomoc kočkám neumím představit.

Filip Prahl

Zdroj: http://www.modrykocour.cz/kockocteni/zajimavosti/at-je-kocek-milion-kolik-je-v-cesku-kocek

Seminář o HCM u koček kanadský sphynx a nejen u nich

Dovolujeme si Vás pozvat na námi pořádaný seminář dne 16.4.2016 v konferenci Lifestyle Hotelu Praha v čase 15-17 hod. s MVDr. Fiedlerem. V případě jakkýchkoli dotazů se na nás obraťte prostřednictvím emailu  seminar.hcm@seznam.cz

http://dextersphynx.webnode.cz/seminar-hcm/

Kapacita míst je omezená proto prosím zarezervujte si své místo písemnou formou na uvedený email. Cena vstupného je 250kč/osoba.

Lifestyle Hotel Praha, V Lužích 1, 142 00 Praha 4, Česká republika, www.lifestylehotel.cz/

GPS: 50.0037228N, 14.4664489E

MVDR.Michal Fiedler

www.veterinaslany.cz

2009 – graduován na Fakultě veterinárního lékařství VFU Brno

2011 – zahájení kontinuálního vzělávání ESAVS (European School of Advanced Veterinary Studies) v programu Master – European Master of Small Animal Veterinary medicine – se zaměřením na kardiologii a chirurgii měkkých tkání

2012 - 2014 – úspěšně složené zkoušky v rámci ESAVS v oblasti kardiologie a zahájení studia pokročilých diagnostických modalit v oblasti kardiologie

2012 – zahájení přednáškové činnosti v oblasti kardiologie

V roce 2014 se MVDr. Michal Fiedler stal prvním PawPeds specialistou kardiologem z ČR.  Tento světový program se zabývá screeningem srdce koček a bojem proti především hypertofické kardiomyopatii (HCM).

Více o testování zde: http://www.pawpeds.com/healthprogrammes/hcmtest_cs.html

Podmínky pro přijetí veterinárního lékaře jsou následující: http://www.pawpeds.com/healthprogrammes/vetinfo_cs.html

Tyto podmínky jsou pro chovatele zárukou, že vyšetření je provedeno pouze odborníkem, který prokázal teorické a praktické znalosti v oblasti kardiologie.

Zde je k nahlédnutí seznam akceptovaných veterinárních kardiologů z celého světa.

http://www.pawpeds.com/healthprogrammes/vetlist_cs.html

Zdroj:http://dextersphynx.webnode.cz/

http://www.sphynx-mutiny.cz/

Genetické vady u koček

Pod pojmem genetické vady rozumíme dědičné nežádoucí odchylky od standardního fenotypu ( vnějšího vzhledu), které buď snižují životaschopnost jedince nebo omezují konkurenceschopnost mezi příslušníky vlastního druhu.

Jiné odchylky u standardních plemenných zvířat snižují jejich hodnocení, resp. omezují až vylučují jejich použití v chovu.
Chovatelskou specifikou je trvalá snaha po šlechtění a dalším udržení tvarových a barevných odchylek od standardu, novinek, často podmíněných pouze módností. Skutečnost je, že hranice mezi “normálním”,”abnormálním” a “patologickým” je často nezřetelná a že lze každou vzniklou genetickou odchylku označit za chovný cíl. Náleží sem například bezsrstost (cíleně upevněná u plemene sfynx), rexovitost (kudrnatost) srsti, různobarevnost očí, bezocasost a další. Je otázkou etiky šlechtitelů a chovatelů, aby nově vytvářené tělesné tvary nepřinášely takto vyšlechtěným jedincům omezení přirozených tělesných funkcí a tím i fyzické nebo psychické strádání.
Letální genetické vady jsou podmíněny geny, které způsobují neschopnost organizmu vykonávat určité, životně důležité úkony.Vedou ke smrti jedince, často již během nitroděložního života. Tak je to např. s dominantní alelou pro bezocasost u plemene manx (M). V homozygotní formě MM hynou embrya již v děloze matky a proto se “ čistokrevní” bezocasí manxi MM vůbec nevyskytují.
Genetické vady se nejčastěji projevují jako morfologické (tvarové) odchylky, mohou však být i funkční , např. porfyrie - porucha látkové přeměny. Dědičně podmíněné mohou být i některé odchylky od typického chování.

Geneticky podmíněné choroby a defekty jsou např.:

- achondroplazie - zkrácení končetin (jezevčíkovité nohy)
- ataxie - porucha koordinace pohybů
- trofie sítnice oka
- bezsrstost (mimo plemenného znaku)
- ektrosyndaktilie - srůst prstů, příp. dalších kostí končetin
- hemofilie - porucha srážlivosti krve
- hluchota - často ve vazbě na bílou barvu
- hydrocefalie - vodnatelnost hlavy
- kryptorchizmus - zadržení jednoho nebo obou varlat před sestupem do šourku
- kýla
- pahýlovitý nebo chybějící ocas
- poly a oligodaktilie - nadpočetný nebo snížený počet prstů
- porfyrie - porucha látkové výměny
- trpasličí růst
- rozštěp pysku a patra
- zálomek na ocase
- zdvojené ucho

Choroby a defekty, u nichž se rodí disposice k nim, jsou např.:

- achalazie esofagu - porucha motorické činnosti jícnu
- neplodnost
- nystagmus - chvění očí
- osteogenesis imperfekta - porucha tvorby kostí
- předkus a nepravidelné utváření čelisti
- šilhavost
- tvorba močových kamenů
- zánět dělohy
- dysplazie (vadné utváření) kyčelních nebo loketních kloubů)
- amyloidoza - porucha metabolizmu

U všech těchto chorob a defektů je třeba vždy pečlivě zvážit, zda postižený jedinec může bez větší fyzické či psychické újmy dále žít (např. hluchota, zálomek na ocase, neplodnost) nebo zda je vhodnější euthanasie (např. rozštěpy, těžké defekty konfigurace čelistí). Tato zvířata jsou nevhodná pro další chov s výjimkou těch případů, kdy určitá dědičná odchylka, byť v jistém smyslu defektní, je součástí požadavku standardu a jedince nijak netraumatizuje (manx, bobtail).

Vylučování defektních zvířat z chovu, aby se zabránilo rození a utrpení dalších jedinců, je jedním z prvořadých úkolů chovatelských organizací.

MVDr. Květa Mahelková

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/449/geneticke-vady-u-kocek/

HCM u koček - program PawPeds

Hypertrofická kardiomyopatie, neboli HCM, je nejčastěji diagnostikované srdeční onemocnění

koček. Toto onemocnění je charakterizováno regionálním či difuzním ztluštěním myokardu (svalové tkáně srdce) a je diagnostikováno u koček mladých (4 měsíce) až starých (16 let). Ačkoliv veškeré příčiny kočičí formy HCM dosud nebyly odhaleny, důsledným výzkumem u plemen mainská mývalí kočka a ragdoll je usuzováno na genetické aspekty onemocnění a tedy dědičnost HCM. Výzkum ukazuje, že HCM je dědičné autosomálně dominantní onemocnění s neúplnou penetrací a s variabilním projevem např. u mainských mývalích koček. To znamená, že gen se neprojeví vždy a že se jeho projev různí v závislosti na tom, jak brzy se choroba objeví. Odhaduje se, že 10 - 15 % mainských mývalích koček má HCM.

HCM je nazýváno progresivní chorobou, což znamená, že se vyvíjí postupně během let, a je velmi obtížné s ní bojovat v porovnání s jinými chorobami.

Švédský Maine Coon Cat Club vypracoval zdravotní program, který radí chovatelům v pečlivé selekci jejich chovných zvířat, aby byl v budoucnu minimalizován počet postižených koček.

V současné době je screening zaměřen na tato plemena:

Mainská mývalí
Birma
Sibiřská
Sphynx
Ragdoll
Norská lesní kočka
Britská krátkosrstá
Perská
Bengálská
Siamská

https://www.dropbox.com/s/lybif8rfqj72i4c/Fruhaub_20131107_Cardiac-_small_0050.AVI?dl=0

Na video odkazu výše je zobrazené extrémní zvětšení levé předsíně a tzv. spontánní echo kontrasty - tak vznikají tromby a je to finální fáze onemocnění.

Doporučení dle programu PawPeds

První vyšetření by mělo být provedeno ve věku 1 rok, před tím, než je kočka použita v chovném programu. Další vyšetření jsou doporučitelná každoročně až do věku 3 let. Poté se vyšetření doporučuje ve věku 5 let. U koček, kde je vyšetření ekvivokální (podezřelý výsledek - v tzv. šedé zóně) nebo mají příbuzné, u kterých bylo diagnostikováno HCM, lze doporučit vyšetření i v pozdějším věku.

Výsledky vyšetření
Normální srdce: kočka se statusem normální srdce na základě vyšetření a bez blízkých příbuzných, kteří by byli diagnostikováni s HCM, může být použita v chovu s ohledem na HCM.

Diagnostikovaná s HCM: kočky diagnostikované s HCM jakéhokoliv stupně by neměly být použity v chovu.

Kočka s ekvivokálním výsledkem (podezřelá): podezřelá znamená, že během vyšetření bylo na srdci nalezeno něco, co není "normální", ale v době vyšetření není známo, zdali se jedná o HCM. Tato anomálie může být způsobena dalšími příčinami, jako je vysoký krevní tlak, hypertyreóza atd. Kočka může mít abnormální parametry měření (v tzv. šedé zóně), kdy nelze jednoznačně určit, zdali se jedná o HCM či nikoliv.

U koček, které mají podezřelý výsledek vyšetření, by se mělo postupovat následovně:

Podezřelá, mladší než 2 roky: pokud je kočka v době vyšetření mladší než 2 roky, není doporučeno použití této kočky v chovu. Místo toho by mělo být provedeno další vyšetření poté, co kočka dosáhne věk 2 let.

Podezřelá, 2 - 3 roky: pokud je kočka ve věku 2 - 3 roky, když je prováděno vyšetření, chov by měl být plánován, jen pokud je to absolutně nezbytné, pokud kočka neměla žádné potomstvo dříve. Druhý partner by měl mít samozřejmě normální srdce a neměl by mít žádné blízké příbuzné, kteří byli diagnostikováni s HCM. Tato koťata by neměla být použita v chovném programu s časovým omezením. Tento zákaz nepoužít koťata pro chov může být vzat zpět, pokud rodič s vysokým stupněm rizika má normální srdce nebo je stále podezřelý v dalším testu ve věku 3 roky.

Podezřelá, starší jak 3 roky: pokud kočka byla starší jak 3 roky, když bylo prováděno vyšetření, kočka může být použita v chovném programu, ale musí být pářena pouze s takovou, která má normální srdce a která nemá žádné blízké příbuzné diagnostikované s HCM.

Vzdělání a kvalifikace lékaře

Vzhledem k potřebným znalostem a zkušenostem v oblasti kardiologie a echokardiografie nemůže vyšetření na HCM v programu PawPeds provádět každý. V této oblasti je tento program jedinečný a zaručuje, že veterinář, který provedl vyšetření je specialistou.

Veterinární lékař akceptovaný do programu PawPeds musí mít adekvátní teoretické a praktické znalosti v oblasti veterinární kardiologie. Toto vzdělání je dosaženo složením ECVIM zkoušek (European College of Veterinary Internal Medicine), případně absolvováním programu ESAVS (European School for Advanced Veterinary Studies). Každý dále musí absolvovat trénink s již akceptovaným veterinárním lékařem v programu a absolvovat screening HCM pod jeho vedením.

Vyšetření koček musí být prováděno pouze pomocí kvalitního ultrazvuku a kardiologické sondy, která zhotoví snímky v odpovídající kvalitě. Všechny snímky z vyšetření musejí být uloženy.

Cíle programu PawPeds a screeningu HCM
Prognóza u koček s HCM je různá a vzhledem k tomu, že se jedná o progresivní onemocnění, závisí
na čase diagnostiky. Jedno je však společné, srdce vzhledem k alteraci svojí funkce přestává fungovat a dříve nebo později selhává. Vzhledem k velkému výskytu HCM u koček a náročné kvalifikaci na odborné posouzení, je program PawPeds zcela jedinečným projektem, který pomáhá zlepšit zdraví vašich chovů a celkově zdraví celé populace chovů koček.

Příkladem jsou například data z Dánska u chovu plemene psů Kavalír (tento program již dlouhodobě funguje), kdy byla úmrtnost psů o 69 % nižší, pokud byli rodiče štěňat ve screeningovém programu.

Pokud chceme dosáhnout zlepšení zdraví našich koček a podílet se na ozdravení chovů od této zákeřné nemoci, je potřeba kvalitních screeningových programů, které budou prováděny pouze kvalifikovanými lékaři s potřebným vzděláním.

Zpracoval a obrázky i video poskytnul:
MVDr. Michal Fiedler - www.veterinaslany.cz
ESVC member,
PawPeds spec.
ESAVS att.

MVDr. Michal Fiedler
V roce 2014 se MVDr. Michal Fiedler stal prvním PawPeds specialistou kardiologem z ČR. Tento světový program se zabývá screeningem srdce koček a bojem proti především hypertofické kardiomyopatii (HCM).

Více o testování zde.

Podmínky pro přijetí veterinárního lékaře jsou zde.

Tyto podmínky jsou pro chovatele zárukou, že vyšetření je provedeno pouze odborníkem, který prokázal teoretické a praktické znalosti v oblasti kardiologie.

Zde je k nahlédnutí seznam akceptovaných veterinárních kardiologů z celého světa.


Co znamenají zkratky používané k popisu echokardiografického vyšetření?

IVSd (interventricular septum diameter in diastole) - šířka mezikomorové přepážky při diastole (fáze roztažení)

LVDd (left ventricular diameter in diastole) - šířka levé komory při diastole

PWd nebo LVWd (posterior wall diameter in diastole, left venticular wall in diastole) - šířka stěny levé komory při diastole

IVSs (interventricular septum diameter in systole) - šířka mezikomorové přepážky při systole (fáze smrštění)

LVDs (left ventricular diameter in systole) - šířka levé komory při systole

PWs nebo LVWs (left ventricular diameter in systole) - šířka stěny levé komory při systole

EF (ejection fraction) - znamená více méně kolik krve je vytlačeno z levé komory v době smrštění (systoly)

FS (fractional shortening) - tzv. stažitelnost srdce, zjednodušeně znamená více měně sílu smrštění srdce

Ao (Aorta) - šířka aorty, tj. hlavní tepny

LA (left atrium) - šířka levé předsíně

LA/Ao - podíl levé předsíně k aortě (maximálně se připouští kolem 1,5 - 1,6), počítá se ze dvakrát měřených hodnot

Více najdete na stránkách www.veterinaslany.cz a www.pawpeds.com.

Zdroj: http://www.modrykocour.cz/rady/zdravi-kocoure/hcm-u-kocek-program-pawpeds

Kočičí terapeut

Bejby Aniston, CZ

Kočky, stejně jako jiná člověku blízká zvířata, jsou naším odrazem. Pokud si myslíte, že jste v
pohodě a u vás doma je klid, ale vaše kočka se chová přes míru agresivně nebo naopak bázlivě, asi nebudete mít tak úplně pravdu.

Kočka léčí fyzicky

Kočky dokáží člověku pomoci jak fyzicky, tak psychicky. Reálně od nás odčerpávají toxickou negativní energii, která se projevuje běžnými denními bolístkami, nebo posléze nemocí. Ačkoli jsou kočky dosti nezávislá stvoření, pomáhají „svým lidem“ doslova do konce. Odčerpávají energii, dokud si majitel neuvědomí, že by měl léčit hlavně sebe, kočka si pak s minimální pomocí poradí sama. Nikdy se vám nestalo, že si vám kočka lehla k bolící hlavě a ta jako zázrakem po chvíli bolet přestala?

Partnerský poradce - kočka

Kočka je však hlavně vztahovým odborníkem. Odhalí navenek skrytou agresi, problémy s otevřeností a intimitou skrývající se za alergií na kočky a jiné. Nejen, že je odhalí, ona je také projeví, ať už fyziky, nebo svým chováním. Za většinou problémů zvířat se totiž skrývají problémy jejich majitelů. Kočka nás pozoruje. Z řeči těla, intonace a intenzity hlasu pozná, jací jsme a jestli jí jsme příznivě nakloněni. Kočka nedělá naschvály. Kočka jen vyjadřuje svoje potřeby po „kočičím“, nebo až k absurdnosti ukazuje některé rysy našeho vlastního chování. Podobně jako naše děti. Prostě nám názorně předvede, buď jak se chováme my, nebo jak se chová někdo k nám a na nás potom je si s tím poradit.

„Nadpřirozené“ schopnosti koček

Kočkám, obzvláště černým, byla už od pradávna přisuzována nadpřirozená moc a byly zobrazovány jako průvodkyně čarodějnic, nebo dokonce jako božstva. Je nesporné, že kočky mají několikanásobně zbystřené smysly, které zdědily po divokých předcích. Což je zcela přirozené. Těžit z toho může i člověk. Kočka totiž ve své podstatě pro „svého člověka“ chce jen to nejlepší, nebo minimálně rovnovážný stav. Takže ho může varovat před přírodními nebo jinými katastrofami i vztahovými omyly. Pomoc kočky však nemusí být vždy tak dramatická. Stačí pozorovat kočku, která místa v bytě nebo domě nejraději obývá. Kočky totiž vyhledávají místa se zářením škodlivým pro lidský organismus. Proto není vhodné dát si na takové místo postel nebo oblíbené křeslo.

Autor článku: Michaela Matějková

Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/o-kockach-51/kocici-terapeut-13880/

Fotoarchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ