Kočky bývají napadeny komáry, muchničkami a pakomáry poměrně zřídka. Problém může nastat při přemnožení hmyzu a napadení kočky s omezenou pohyblivostí nebo malých koťat bez matky. Napadení ostatním hmyzem - ovády, mouchami bodalkami, štěnicemi je spíše výjimečné a může způsobit alergické reakce. Také přichází v úvahu riziko přenosu onemocnění - salmonela, lymská borelioza.
Bodnutí včelami, vosami nebo sršní je velmi bolestivé poranění, které u některých koček může vyvolat alergickou reakci různého stupně. Záleží na místu vpichu, vlastní otok většinou velmi rychle odezní po aplikaci tradičních prostředků (cibule, ocet). Nebezpečí je při otoku jazyka, tehdy je nutná rychlá pomoc zvěrolékaře, aby nedošlo k udušení zvířete.
Pozor na repelenty používané pro člověka nebo pro psy. Kočky jsou velmi citlivé, pokud není repelent označen jako vhodný pro použití u koček, hrozí nebezpečí otravy.
Vši u koček neparazitují. Jen zřídka jsou kočky napadány všenkami. Dospělé všenky dosahují velikosti 1,5 mm. Na rozdíl od vší a blech nesají krev, ale živí se nečistotami v srsti a čile se pohybují. Mimo kočku přežívají jen několik dní. K přenosu dochází přímým kontaktem nebo chovatelskými pomůckami, kartáči, dekami. I všenky mohou být mezihostiteli tasemnic. Prakticky všechna zevní antiparazitika určená pro kočky spolehlivě likvidují i všenky. Vzhledem k vývoji parazita je vhodná opakovaná aplikace za dva až pět týdnů.
Myáza se vyskytuje u koček velmi zřídka a to jen u těžce nemocných, poraněných nebo zesláblých zvířat nebo u velmi zanedbaných koťat. Larvy much se množí v mokvajících kožních změnách, ranách, v okolí nosu, očí a konečníku při neschopnosti kočky čistit se. Častější je u dlouhosrstých koček a v teplém ročním období při naprosto nedostatečné péči o oslabené zvíře.
Larvy much prodělávají vývoj v rozkládajících se látkách živočišného nebo rostlinného původu, proto samičky kladou vajíčka do hnisavých ran nebo tkáně macerované močí, výkaly nebo sekrety. Srst na povrchu se slepí a vytváří krustu, kterou si kočka nedokáže sama odstranit. Proto je nutno věnovat zvýšenou pozornost méně pohyblivým hendikepovaným zvířatům, také ránám krytým obvazy. Znečistěnou srst zavčas ostříhat, larvy mechanicky odstranit, rány dezinfikovat a udržovat v čistotě.
Trombikulóza - sametkovitost se u nás nevyskytuje často, spíše jen v některých lokalitách. Původcem je sametka zarděnková. Parazitárním způsobem života žijí pouze larvy, které se masivně množí v pozdním létě a na podzim. Číhají na svou oběť v trávě a v křovinách. Zachytí se na srsti hostitele a pronikají do povrchové vrstvy kůže. Po třech až osmi dnech sátí se asi půl milimetru dlouhé larvy 2 - 3 x zvětší, uvolní se a padají na zem, kde ukončí svůj vývoj.
Larvy sametek napadají místa s tenkou kůží, okolí očí, pysků, nosu, zevního zvukovodu a špičku ocasu. Napadení je provázeno výrazným svěděním, někdy zvýšenou tvorbou šupin a místní ztrátou srsti. Někdy svědivost přetrvává i po odpadnutí sametek. Diagnózu potvrzuje nález larev sametek, jasně červených a pevně přisátých v místě kožních změn. Protože trombikuly žijí jen v zevním prostředí, kočky chované výhradně v bytě se nemají možnost nakazit. Pro kočky chované volně v lokalitách s výskytem sametek je nutno používat k prevenci i léčbě vhodná zevní antiparazitika.
MVDr. Květa Mahelková
Krásné dny Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ
Žádné komentáře:
Okomentovat